Jdi na obsah Jdi na menu

Nejpodivnější zmizení na světě

28. 9. 2006

Nejpodivnější zmizení na světě

Obrazek

 

Představte si, že váš spolujezdec vystoupí z auta, aby očistil zadní sklo a najednou zmizí. Fikce? Ne! Takové a ještě záhadnější události se dějí. Jako by existovala cesta z naší dimenze...

Jisté je, že pokud skutečně dochází k nějakým podivným přesunům v čase a prostoru, tak je společnost v „cílové stanici“ velmi pestrá. Bez vysvětlení, často přímo před očima mnoha svědků, se totiž rozplývají nejen jednotlivci (muži, ženy i děti), ale třeba také celé skupiny vojáků od nešťastné deváté římské legie až po pluk mužů, bojujících v první světové válce.

 

Pohřešovaných osob na světě jsou statisíce.

 

ObrazekKde jsou?

 

Dva jedenáctiletí chlapci Oliver Larch a Oliver Thomas nezávisle na sobě zmizeli cestou pro vodu ke studni na Štědrý den. Jeden v roce 1889, druhý o třicet let později. Jejich případy jsou si až děsivě podobné. Kluci vzali vědro a vydali se na dvůr, kde jejich stopy náhle končily ve sněhu. O tom, že by snad spadli do studny, nemohla být ani řeč.

 

25. dubna 1977 se přímo před očima šesti vojáků doslova rozplynul chilský desátník Armando Valdes během čtení denního rozkazu. Zmatení muži ho okamžitě začali hledat po liduprázdném dvoře a zatímco pobíhali a volali, Valdes se zase zčistajasna vynořil. Od jeho zmizení uběhlo přesně patnáct minut, ale kalendář na desátníkových hodinkách ukazoval o tři dny více a na tváři mu rašilo třídenní strniště vousů. Nikdy nebyl schopen vysvětlit, co se s ním během inkriminované čtvrthodiny stalo.

 

 

A kdo ví, kudy dnes kráčí šest tisíc mužů v plné zbroji z Legio IX. Hispania. Muži se vydali na pochod v roce 124 po Kristu, aby potlačili vzpouru v severním království Brigantie. Už druhý den po nic nebylo ani vidu ani slechu a ve všech dochovaných zápisech se o legii mluví jako o „nešťastné deváté“.

 

Američanka Martha Wright v zimě roku 1975 cestovala se svým mužem Jacksonem autem do New Yorku. Hustě sněžilo, takže stěrače nestíhaly. Proto když manželé vjeli do Lincolnova tunelu, Jackson zastavil. Martha vystoupila, že očistí zadní sklo, udělala několik kroků a ztratila se. Navždy.

 

 

ObrazekZvláštní mrak

 

 

 

Je docela možné, že ztracenou římskou legii zahalil stejný stříbrošedý mrak, který svědci zpozorovali nad norfolským plukem, bojujícím ve slavné bitvě první světové války u Gallipoli v roce 1915. Dvě stě šedesát šest mužů (16 důstojníků a 250 vojáků) zmizelo i v krutých válečných podmínkách způsobem natolik exotickým, že o tom generál Sir Ian Hamilton poslal ministru války hraběti Kitchnerovi zvláštní hlášení. Vojáci byli naposledy spatřeni, když (jak popsali svědci Reichardt, Newnes a Newman plus dvaadvacet dalších z novozélandského expedičního sboru): „…bez zaváhání vpochodovali do stříbrného mraku, sahajícího až na zem, ale žádný z něj už nevyšel. Jakmile v mraku zmizel poslední voják poslední řady, oblak se zvedl ze země a pomalu stoupal, až dostihl ostatní podobně vypadající mraky. Během celé doby se skupina mraků kupodivu nepohnula z místa, ale hned jak se k nim přiblížil onen ojedinělý oblak, odpluly všechny zvolna na sever.“

 

Nekončící záhada

 

Ve výčtu podobných událostí by se dalo směle pokračovat. „Vypařila“ se celá posádka lodi Mary Celeste v roce 1872 a to očividně uprostřed běžného všedního dne, protože na palubě zůstalo například nedojedené jídlo. Ostatně o případech nevyjasněných zmizení posádek nebo rovnou celých lodí si přečtete někdy příště. Ovšem aby toho nebylo dost, totéž co na zemi nebo na moři, se děje i ve vzduchu. Nejen v oblasti Bermudského trojúhelníku. Chystáte se třeba na procházku? Nechceme strašit, ale… nejspíš si nikdo nemůže být ničím úplně jistý.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář