Jdi na obsah Jdi na menu

Naděje

4. 7. 2006

ObrazekRáda bych Vám prostřednictvím těchto stránek pomohla. Vím, jak je těžké psát o svých probléméch či nepříjemných životních situacích. Má snaha, která bude určena právě Vám snad otevře dvířka naděje a lásky či pochopení v další dny.

           

  

Naději v srdci musíme mít, bez ní se nedá žít. (autor:Jajka)

Obrazek

aeol - srdce

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Lenka - medium

29. 10. 2008 10:54

tady je eště můj email LILO.hrasoun@seznam.cz

Lenka - medium

29. 10. 2008 10:52

ahoj strašně moc prosííím o pomoc...Neznáš nějaké medium které umí mluvit s mrtvími před dvěma dny mi srazilo auto psa byl to můj nejlepší přítel....mám sice eště 2hafany ale jeho sem milovala byl to přítel s velkým P...měla sem ho z utulku a chtěla bych ho zpátky....věřím na reinkarnaci a šla bych pro něj třeba i na konec světa.....ale bez media sem bezradná...jesi reinkarnace opravdu je a jesi je život aspon trochu zpravedlivej tak nám dá druhou šanci...chci ho zpátky strašně mi chybí!!!A bez něj to už není ono :-( :-((

Nikola - Konečně pozitivní

10. 10. 2008 16:57

Milá Jajko,
před časem jsem Ti sem psala o radu, nevěděla jsem, co sama se sebou a s životem dělat. Však je to o pár řádků níž, snad si ještě vzpomínáš. :) Teď po pár měsících mám konečně pocit, že se k tomu, co se se mnou událo můžu vyjádřit v tom smyslu, že se něco změnilo. I když to nebylo jen díky Tvé radě a víře, že se dokážu změnit, věřím, žes na tom všem měla nemalou zásluhu. Díky tedy za hezká slova, za důvěru, kterou jsi ve mě vožila, když jsi mi psala, že jednou vše pochopím. Nemůžu říct, že bych chápala úplně všechno, ale to přijde s ubývajícím časem. :) Konenčně můžu říct, že můj život nabral nějaký směr, už nechodím od ničeho k ničemu, snad jsem konečně pochopila jedinečnost okamžiku a nečekám, až z nebe uhodí blesk a všechno se naráz vyřeší. Život je složitá hádanka a zkoušet uhádnout jeho smysl nemá význam - důležité je hledat a vlastní smysl života si vytvářet. Fantazie je překrásná věc, ale neměla by sloužit k neustálému útěku od reality. Teď už to vím a doufám, že jdu správným směrem. Ještě jednou díky za všechno :) Nikola

Iveta - Dík

29. 8. 2008 13:43

Ahoj jájo děkuji ti tvou odpověď při které jsem si pobrečela,ale zároveň mi dala naději že možná budu zase štastná až budu koukat na moje mimi. Já teť neprocházím moc štastným obdobím přišla jsem o práci tak jsem doma a pořád si říkám,že tak to nemělo být měla jsem být doma ,ale s naší Natálkou a né lítat po pracáku a schánět práci. Ať se snažíme abych znovu otěhotněla jak můžem moc to nevychází. Přítel jezdí pracovat na Slovensko a přijede když už mám po plod.dnech.Nevím co mám dělat vždyť víš,že už nejsem nejmladší.Musím věřit moc ti děkuji za to cosi mi napsala pápá

s@š@ - jsem zoufalá !

25. 8. 2008 16:35

prosím pomoz mi !! už nevím jak dál ! každý den se budím o půl noci a zjevují se mi mí blízcí kteří už zemřeli !! už nevím jak dál ! jsem z toho psichicky na dně ale nikdo mi to nevěří !to je to nejhorší ! takže nemůžu spávat u kamarádek protože je budím ze strachu ale oni nic nevidí. ignorovat to nejde protože když se otočím tak je vidím odraz v zdcadle které mám u postele ale to zrcadlo nejde rozbít ani dát prič protože když se o to taťka pokoušel tak na něj to zrcaldo spadlo a byl 2 měsíce v nemocni ale to zrcaldo tam zůstalo. a když konečně usnu tak je vidím ve snech a prosí mě o pomoc ale já nevím jaká by to měla být pořád mluví že mám jít na hřbitov a když tam jdou tak se mi zjeví zase a něco mi říkají ale na tom hřbitově jim nerozumím ! prosím pomoz mi !! už se to totiž děje od mích 6 let takže 4 roky ! a když to řeknu rodičům tak mi taky nevěří. už strácím naději že to nědy přestane. :-( napiš mi na e-mail aerobyc@seznam.cz

Renata - Prosím o pomoc

18. 8. 2008 16:10

Milá janičko, prosímtě pomoz mi. Trápí mě zápach z úst. Trvá to už hodně dlouho a mám s tím velké osobní problémy, už nevím, jak dál.Byla jsem už na všech vyšetřeních a nikdo ještě nepřišel na to co to způsobuje.Už nemám skoro žádné sebevědomí.Moc tě prosím pomoz mi.Děkuji Renata

Marta - pozdrav

17. 8. 2008 9:46

Ahoj Jani ,po dlouhé době jsem na Tvých stránkách ....jen Tě chci pozdravit a popřát hodně štěstíčka ....snad budeš vědět od koho :-)papa andílek

Hanka - odpověď

5. 8. 2008 16:32

Moc děkuji za Tvůj vzkázek, taky teď tak nějak moc nejsem na netu, nestíhám. Píšeš, abych Ti popsala, jaké mám z tohoto "jevu" pocity, abych Ti pravdu řekla, tak když to porovnám s tím,když se mi samy od sebe rozbíjí skleněné předměty (v tu chvíli mám spíš totiž hrozný strach, z předešlích zkušeností...a navíc se mi začnou klepat ruce..takže z tohoto moc dobrý pocit nemám), co se týče toho, co se mi "zjevuje" v noci, tak je to divné, ale špatný pocit z toho nemám...spíš naopak. Ale zase jak kdy...je to různé...někdy mi to nevadí a jindy je mi to zase nepříjemné, protože chci spát a třeba mne to budí vícekrát za noc...Nevím jak víc to popsat, protože tomu sama nerozumím. Samozřejmě, že to nikomu neříkám, protože by mne měl každý za blázna...Ale cítím, že je někdo pořád blízko...je to zvláštní pocit...

Jajka.B - Hanička

6. 7. 2008 12:21

Milá Haničko, děkuji za Tvůj vzkazík a také se omlouvám, že píši až teď, ale bohužel dříve to nebylo možné. Těší mě, že jsem měla možnost Ti poradit a pomoci. Cítíš, že máš u sebe Strážného anděla, to je velmi potřebné pro život, nikdy nejsi sama, ale tu skutečnost jsi zjistila a naplnění díky tomu máš. To, že se Ti noc noc "cosi" zobrazuje je velmi zajimavé. Napiš mi však jaké máš z toho pocity zda příjemné či ne a jak to působí na Tvé srdce a mysl? Je možné, že sis mohla přivolat krom Strážného anděla ještě něco nebo někoho jiného. Proto buď raději opatrná. Budu ráda, když mi opět napíšeš a poté se budu snažit pomoci. Měj krásné a usměvné dny Haničko...Jajka

Jajka.B - Ivetka

4. 7. 2008 14:02

Krásný den Ivetko, předem se omlouvám za zpožděnou odpověď, ale bohužel jsem teď dosti vytížená a nemám takovou možnot přístupu k internetu jako dříve. Je mi velmi líto toho co se stalo a vím, že velmi silně to zasáhlo Tebe, ale i Tvé blizké. Ztartila jsi určitou jistotu ve své tělo i budoucnost. Prosím neviň z toho sebe ani lékaře. Pokud bych si dovolila na to nahlížet z lékařského hlediska, tak věřím, že Natálka ještě chtěla počkat a porod by byl obtížný, proto lékaři jistě postupovali cestou jaká byla. Ale pokud na to budu nahlížet z hlediska duchovního....tak Natálka si v poslední chvilce rozmyslela žít na této zemi. Její dušička nebyla připravená tak jak by měla. Natálka nezemřela...její dušička stále je, ale potřebuje ještě dozrát. Proto také jsi Ivetko přenášela, malá neměla jistotu v tento svět. Není to ničí vina. Také cítím, že další děťátko ještě nemůžete mít, protože Natálka Vás chce mít za rodiče a tak je velmi pravděpodobné, že až se podaří otěhotnět, že opět to bude dušička malé Natálky. Je to těžké přijmout, ale vše má svou příčinu i to maličké Ivetko v Tobě. Děťátko se podaří jen pokud budete s manželem 100% připraveni a také pokud to maličké bude cítit jistotu. Dávejte si s manželem a dětmi mnoho lásky a pozitivní mylšení...tehdy bude prostor a prostředí pro maličké. A až se to podaří, bude to miminko zdravé a dušička šťastná. Moc držím palečky a budu potěšena až mi Ivetko oznámíš onu krásnou zprávu. Prosím nesmutni, protože vím, že ten krásný den opět nadejde a světlo světa spatří dušička malé Natálky. Moc pozdravuji a přeji celé Tvé krásné rodince jen vše dobré. Jajka

Hanka - Jsi fakt skvělá:)

16. 6. 2008 16:17

Ahojky, před nedávnem jsem Tě prosila o pomoc,když mi duchové naznačovali "cosy" zvláštního, co jsem věděla, že je upozornění na "něco"....Ty jsi mi radila jak v celé situaci postupovat. Moc jsi mi v tu dobu pomohla...Něco mne upozorňovalo před mým vlastním nebezpečím, teď už to vím, bylo to nejhorší období mého života...Od té doby vím: Že něco špatné, je pro něco dobré.......Moc Ti děkuji, za Tvůj úžasný přístup. A taky od té doby vím, že mám vedle sebe anděla strážného, který je tady pořád se mnou.....Je však možné, aby mne budil noc co noc???Není to žádná postava, jen záblesk....je něco takového možné???Přeji Ti hezký den Janičko...

iveta - pomoc

22. 5. 2008 14:32

Ahoj dnes jsem se dostala na tvoje stránky je to už rok co se nám stala ta strašná událost.
Minulý rok jsem 10.04.2007 měla termín porodu ale mojí holčičce se na svět nechtělo přenášela jsem už 9den pořád bylo vše v pořádku měla jsem nastoupit ráno do nemocnice. Ale už večer jsem necítila moc pohyby tak mně v noci přítel odvezl do porodnice jenže už bylo pozdě Natálka se uškrtila se na pup.šnůře. Tak se ptám proč tak dlouho doktoři čekali až bylo pozdě mohli mně více hlídat už mi bylo 40roků a mé 3dítě. Moc si přejem další mimi ale už je to rok a stále nic já vím,že nejsem nejmladší ale doktor mně stále opakuje že mám být trpělivá. Můžeš mně nějak poradit nebo vysvětlit proč! Zatím ahoj

andrea - pre jajku

20. 3. 2008 22:53

ahoj jajko nahodov som prisla na tie tvoje stranky a velmi sami pacia aj ja potrebujem od teba radu mam 3deti priatela s ktorym si nerozumiem v nicom sme spolu uz 10 rokov o rozvode nechce ani pocut stale ma kontroluje nemam priatelov no a momentalne mi zakazal sa stykat aj so svojov sestrov som strasne nestastna a bojim sa ze sa nervovo zrutim chcela som uz viackrat odist ale nemam kde ist prosim ta porad mi daco prosim ta budem cakat

Nikola - Díky :)

23. 2. 2008 23:30

Jajko, už jen to, že jsi mi odpověděla, mi dalo naději, že si to jenom nevymýšlím, dlouho jsem nad tvou radou přemýšlela a dospěla jsem k názoru, že potřebuju radikálně změnit způsob života. Jak, to ještě nevím, ale snažím se ten pesimismus, co mám v sobě, nějakým způsobem omezit, dívat se na věci taky z jiné stránky, neříkám, že lepší, ale jiné. Jak dovést domů lásku, to nevím, zatím mi to domácí prostředí připadá moc nepřátelské, abych tu něco měnila, ale snad na to časem přijdu. Zatím mi drž palce, ať se mi podaří aspoň dát dohromady sama sebe, do té doby si netroufám měnit ostatní. S úsměvem (sama se divím, že to píšu, ale je to tak) Nikola.

Jajka.B - Odpověď: Nikola

12. 2. 2008 0:36

Ahoji Niki, předem Ti děkuji za Tvé psaní a také si cením, že jsi mi napsala své pocity a vše tak jak prožíváš. Jak jsem si pozorně četla Tvé psaní, tak na svých 17let si uvědomuješ až velmi dobře skutečnost života. Hodně uvažuješ a to je moc dobře. Píšeš, že několik let Tě provází taková to situace o které víš, ale přesto ji numíš řešit. Vnímám to tak, že Tvé uvažování je dost potřebné k tomu, aby jsi pochopila a až pochopíš, tak se začně rázně vše měnit. Rozpoznala jsem, že Ti chybí láska nemyslím jen partnerskou, ale i rodinnou. Když není láska není rozkvět. Ani Ty sama sebe nemáš přílíš v lásce, proto si neumíš dát šanci, kterou potřebuješ. Máš na své osubce těžké břímě. Cítíš se stále unavená a nic Tě nebaví. To jsou příznaky toho, že máš na sobě dosti negativní energii, pokud ji neodstraníš, budeš nadále pociťovat takto pro Tebe deprimující pocity. Doporučila bych, aby sis doma "v pokojíčku" zapápila bílou svíčku(může to být i přes den), ale buď v pokoji sama a pootevři trošku okno. Poté zavři oči a přej si, aby jsi opět byla pozitivní usměvavá a uměla milovat svět. Mysli na krásné věci....i když vím, že teď je to pro tebe Těžké. Právě ona negativní energie má za úkol Tě zcela změnit na vidění zla, nenávisti, nelásky, bolesti....po čase by Tě přitahovala černá barva a poté i jiné nedobré věci. Potřebujš se změnit vnitřně. Udělat si radost dělat zase co Tě baví...neposlouchej onu energii, ale sebe, začni dělat opaky, tak to jedině zničíš. Stejné je to i u tebe doma Niki, těch energii je tam více. Pokud začneš pozitivně myslet, tak časem opadnou i ty ostatní je to řetězová rekace. Potřebuješ domu dovést "lásku". Čti knihy, které Ti pomohou ať andělské, či jiné rady. Tak jedině budeš opět šťastná. Máš pravdu na světě je bolest a nespravedlnost. Ale my máme mnoho darů života...jen je třeba je vidět a uvědomit si, že někteří jej nevidí. Nebo slyšet....něktěří nikdy neuslyší vítr ani šum trávy. Postavit se a jít si svou cestou...jiní nemohou jít, tam kam by chtěli. Život je zázrak a Ty si to uvědomuješ Niki. Běž cestou ke spravedlnosti a až budeš umět těšit jiné, tak tehdy se otevře láska. Budu očekávat Tvé řádky, kdykoliv jen budeš potřebovat jsem tady. Držím palečky a věřím, že to dokážeš, protože jsi velice silná. pozdravuji Tě a napiš mi jak to budeš cítít. S andělským obejmutím Jajka

Jajka.B - Odpověď: Adriana

12. 2. 2008 0:19

Ahojenky Adrianko, jak jsem rozpoznala ze Tvého psaní, tak již delší čas procházíš těžkým obdobím. Jak po stránce pracovní, finanční či osobní se Ti nedaří, tak jak by jsis přála. Když má člověk ve svém srdci smutek a Ty ho tam máš dosti, právě kvůli těmto záležitostem, tak nevidí co je mu nabízeno. Relita bolu jej natolik pohltí, že jsou jeho vjemy a smysly zcela překryty. Již delší dobu nejdeš tou správnou cestou. Pokud člověk nejde tou správnou cestou nic se mu nedaří a je směrován tak dlouho, až jednoho dne spatří onu krásu. Ale toho může dosáhnout jen pokud on sám bude chtít. Rozumím, že stále utěšování "bude lépe" už neuspokouje Tvé srdce. Ale věř prosím, že bude lépe. Cítím, že potřebuješ zcela pozměnit svůj život. Také chápu, že v dnešní době toho člověk příliš nezmůže bez financí. Ale zase je spousty možností jak své kvality může člověk dáti druhým. V tento rok Ti bude určitě ukázana ta správná cesta, ale prosím nepřestávej bojovat a věřit v to správné nasměrování. Doporučila bych Ti Adrianko přečíst si duchovní knihy o andělích, velmi Ti to pomůže. Nikdy nejsi sama, stačí jen požádat ze srdce o pomoc. Já Ti velice děkuji, že jsem mohla napsat co cítím. Ráda bych Ti pomohla více, ale vím, že slova jsou nejcennější co může být a jen Tvé vlastní činy budou pro Tebe do budoucna hrdosti pro Tvé Já. Kdykoliv budu ráda za Tvé psaní. Přeji již lepší čas a také, aby jsi nalezla ten správný směr. Tobě i Tvé dcerušce zdraví, lásku a bezpečí. S úsměvem pro Vás obě Jajka

Nikola - Nic nechápu

8. 2. 2008 17:33

Ahoj Jajko, nejsem z lidí, kteří by si vylévali city před cizími, ale nemám odvahu o tom mluvit s nikým z blízkých, protože mám strach, že by mě nebrali vážně a vysmáli by se mi. Nevím ani přesně, co mám za problém, ale jde o to, že už pár let nikam nesměřuju, pořád jenom čekám až mi svitne, co vlastně chci. Život pro mě nemá smysl, strašně mě štve, co se ve světě děje, každá maličkost mě dokáže rozčílit a připadá mi, že na světě vládne jenom nespravedlnost. Chtěla bych dělat spoustu věcí, ale nedokážu se k ničemu odhodlat, mám strach z lidí a poříd se čím dál víc uzavírám do sebe. Už asi rok a půl se neučím do školy, kašlu na všechny koníčky, nic mě nebaví a nemá pro mě význam. Nedělám nic, abych realizovala svoje sny. Navíc jsem protivná na všechny kolem sebe, dokonce už těžko snáším pohled na lidi, kteří se dokážou radovat ze světa a nevidí, jak je všechno na nic. U nás doma se pořád někdo s někým hádá a já už jsem unavená ze všech těch sporů, a ccelkově z toho, jak se lidi všude ve světě pořád jenom o něco štěkají, jako kdyby nebylo co dělat. Přitom se chovám úplně stejně. Já ty lidi prostě od sebe odháním. Volný čas trávím nicneděláním, když mám nějakou práci, radši sebou plácnu na gauč a jenom zírám do prázdna. Z celého dne se nejvíc těším na večer, až budu moct jít spát. Spánek je jediné, co mě ještě baví. Nejradši bych prospala celý den. To přece není normální, že mám v sedmnácti letech takové deprese, čím dál tím víc všechno a všechny nesnáším, i sebe, a žiju jenom ve své fantazii. Nedokážu se k ničemu odhodlat. Mám pocit, že je všechno pořád horší a horší. Nic mi nechybí, klidně bych se mohla sebrat a jít něco dělat, tak proč jsem taková?

adriana - jajka

29. 1. 2008 8:38

ahoj jajko chtěla bych se tě zeptat na muj život.mám neuvěřitelnou životní smulu,věčně přicházím o práci tak jsem pořád bez peněz,dále je mi 31 a láska jako by mě ani neznala,nikdy mi nic nevýjde co chci a připadám si jako největší smolař.jinak zdraví mám perfektní i moje dcerka.vím ze zdraví je to nejduležitější ale to je asi tak všechno.tak se ptam nemužež mi poradit.děkuji.adriana

Jajka.B - Odpověď

28. 1. 2008 0:17

Milá Gábinko, je dobře, že má slova vnesly do Tvého srdíčka lásku a klid. Potřebuješ to v tomto období více než-li jindy. Já Ti děkuji, že jsi se svěřila a že mám tu možnost Ti alespoň prostřednictvím těchto slov být nápomocna. A ráda Ti zodpovím Tvé otázky. Každý přemýšlel nad smrtí, protože to je myšlenka stejná jako ty ostatní. Jen je ji dávána větší váha, protože značí "konec" našeho života. Ale co je vlastně konec...neznáme konce ani začátky, tak jak je tomu ve vesmíru,také nevíme co tam vzniká, probíhá, zaniká. Smrt je přirozený cyklus, který však nesmí být vynucen (navazuji gábi na Tvou druhou otázku). Nic nesmí být úspěcháno, vše má svůj čas i právě ona smrt. Pokud si však člověk vezme život (nemá na to právo)stane se jeho budoucí život (reinkarnace) ještě složitějším a bude čelit opět problému kvůli kterému si vzal život...bude to probíhat tak dlouho až on sám pochopí, že jedině žítím svým může napravit nelehké životní situace. I Ty teď Gábí cítíš, že Ti je životem ubližováno, ale vše již brzy pomine, nejen, že je rok 2008, ale i proto, že ty sama chceš bojovat. Věř mi, že slaboch nejsi. Nikdo není...jen člověk někdy potřebuje třeba ukázat směr a cestu. Snad se opět usměješ na vycházející slunce a budeš šťastná. Moc bych Ti to přála. Klidně mi Gábi můžeš psát...nechám to zcela na Tobě. Hlavně se opatruj a už to, že nechceš své těžké období řešit smrtí je veliký pokrok - opravdu. Moc tě pozdravuji a sílu zasílám Jajka

Gabča - tobě..

26. 1. 2008 21:39

máš užasné slova .. dokážou zahřát na srdci ... jsi užasný člověk něco z tebe vyzařuje a to tě ani nemusím znát .. jak vidím že tu všem pomáháš ráda bych se zeptala na něco ? přemýšlela jsi někdy nad smrtí ? myslíš že když se někdo zabije je slaboch ? chtěla bych se tě zeptat na tvuj názor ...víš nemám se ted zrovna nejlíp ale smrtí to řešit rozhodně nechci ... říkám si že budu bojovat ale je to opravdu těžké :( předem děkuji za odpověd