jajanka.estranky.cz

Přibližně kolem roku 7000 př. n. l. byla údajně postavena Cheopsova pyramida v Gíze. Stavba byla přisuzována 3. až 6. dynastii faraonů, kteří vládli v letech 300 – 2181 př. n. l. Studie sfingy v Gíze a její základna dokazují, že je mnohem starší, než se všeobecně usuzuje. Po mnoha diskuzích upřesnili na 5 – 7 tisíc let př. n. l. Ale tento fakt obrací naruby vše, čemu jsme doposud věřili ohledně vývoje člověka a starověkých kultur. Nemáme totiž vědomosti o tom, že by v té době v této části světa existovala vyspělá civilizace schopná vybudovat takové dílo.

V té době mohli žít jen lovci menších zvířat, kteří se živili náhodnou potravou a nebudovali ani malé osady, natož velká města.

Teprve v roce 820 našeho letopočtu se podařilo arabskému princi Abdullahovi Al Mamunovi jako prvnímu proniknout do Cheopsovy pyramidy. Jako člen královské rodiny věděl, že podle arabských záznamů a legend se někde ve velké pyramidě nalézá tajná komnata – prostor, ve kterém by měl být ukryt poklad nebo něco velmi tajného a vzácného. Jenže námaha byla marná. Po nekonečném úsilí  se nakonec podařilo narušit kámen a začali hloubit tunel. Když se objevila první pasáž, vítězoslavně prozkoumali vnitřní prostory. Abdullah však nenašel ani drahokamy, ani mumie, ani tajné spisy nebo starobylé mapy. A od těch dob započalo dílo zkázy. Tunel, který dál Abdullah dal vykopat vytvořil cestu drobným živočichům – myším, hadům, netopýrům, kteří začali pyramidu z vnitřku pustošit. Lidé později začali odlamovat bílý vápenec, kterým byla pyramida pokrytá. Zakrátko se jim podařilo zničit jiné, neocenitelné památky v okolí. Používali totiž kameny na stavbu svých domů a paláců. Matematik John Taylor např. identifikoval v pyramidě číslo Pí. Z toho usoudil, že ten, kdo pyramidu postavil musel vědět, že Země je kulatá a znát její přesné rozměry.

Pyramida je sladěna se čtyřmi světovými stranami přesněji, než jakákoli jiné stavba na Zemi. Mimo to je přesným modelem severní hemisféry- je to jako pomyslná linie přes ní okolo celého glóbu zrcadlí poměr mezi masou vody a suché země na naši planetě a jiná zase přesně rozděluje masu suché země na dvě poloviny.

Záhadou se přišlo na to, že pyramida samovolně vyzařuje z vrcholu určitou za normálních okolností neviditelnou energii. Pyramidy se nacházejí i na jiných místech ve světe  - v centrální a Jižní Americe, Číně atd. Jen na území Egypta se jich podle posledních údajů nachází 96, poslední byla objevena v roce 1994. Mnohé z nich však byly postaveny až v pozdějším období a některé z nich skutečně sloužily i jako hrobky. Jsou to, ale jen ubohé napodobeniny originálu, které se rychle rozpadají.