Dětství
Dětství
Kojenci byli samozřejmě krmeni mateřským mlékem a to po dobu tří let. Kojení probíhalo zcela přirozeně i na veřejnosti a nebylo zahaleno rouškou falešného studu. I v Egyptě trpěly některé ženy nedostatkem mateřského mléka. V takovém případě bylo dítě kojeno náhradní kojnou. Kojné si najímaly i zámožné ženy, které nemohly, anebo nechtěly kojit. Kojná se tak stala řádnou živností, kterou provozovaly zejména chudší ženy.
Po skončení očisťování se ženy vrátily ke své každodenní práci. Děti si pak zabalovaly do látky a uvazovaly kolem těla, obvykle rozkročmo na zádech či na boku, čímž měly ženy volné ruce. Další nespornou výhodou tohoto druhu opatrování bylo předcházení vymknutí kyčlí a neustálý kontakt dítěte s matkou. Po ukončení kojení děti přešly na stravu, která byla více méně totožná se stravou dospělých (v tomto období, tedy mezi 3 a 4 rokem života, kdy děti přešly na normální stravu, docházelo snad z důvodu střevních infekcí, k nárůstu dětské úmrtnosti). Malé děti chodily nahé a to do poměrně velkého věku, až v pozdějších dobách se musely dorůstající dívky oblékat.
K dětem neodmyslitelně patří hračky a hry. Egyptské děti sice neměly elektronické hračky, o to však byl jejich svět hraček rozmanitější. Děti nebo rodiče vyřezávali lidské panenky, zvířata a pohyblivé loutky, části nábytku a domy. Hračky se dělaly i z nilského bahna a látek. Byla nalezena dokonce i miniatura sarkofágu a mumie. Ke hře dobře posloužily i nalezené kamínky, klacíky a prkýnka. Když nebyla nálada na hračky, hrály si děti stejně jako ty dnešní. Skákaly, honily se, praly se, závodily, tancovaly apod. Známé byly i míčové hry. Větší děti pak trénovaly střelbu, chytaly ryby, plavaly v zavlažovacích kanálech, jezdily na oslech apod. Děti od pěti let se pomalu učily pomáhat při domácích prácích.