jajanka.estranky.cz

Jménem Sibyla označovali řekové ženu, která měla dar věštění. Nejstarší sibylský kult lze zaznamenat už v persko-iránské kulturní oblasti, odkud se rozšířil do Řecka a Říma. Samo jméno Sibyla je odvozeno ze starořeckých slov Bůh a Moudrost. Ve stavu vytržení dosáhla Sibyla až božské moudrosti a předpovídala události příštích staletí a tisiciletí.

Celkem se zachovala jméne a proroctví až dvanácti Sibyl. První Sibyla, o níž se dochovaly zprávy, žila v Persii. Její věštby se uváději v souvislosti s potopou světa nebo se Zararhušstvovou světovou zimou, jakož i s očekaváným všobecným světovým požárem zvaným také "světové léto". Význam Sibyl spočívá ve věštění budoucnosti a sibylské zprávy se podobají bájím. První z nich je sága o Kassandře, dceři krále Priama, která varovala před trojským koněm a věštila zkázu svého rodného města Tróje. Kassandra, jinak též Alexandra, dostala dar věštění od Apollóna. Sibyly žily v různých místech a v různých zemích. V Itálii se mluvilo hlavně o Sibylách z Cumae a Tiburu. Kunejská Sibyla, kterou Virgilius nazýval Desphobe, nabídla podle pověsti římskému králi Tarquiniu Superbovi devět svitků sibylských knih. Králi však připadala požadovaná cena příliš vysoká. Poté Sibyla vhodila nejprve tři a pak ještě jednou tři svitky z devítit do ohně. Když shořely, prohlásil král konečně, že je ochoten za zbývající tři svitky zaplatit cenu určenou původně za devět svitku. Tyto tři knihy věšteb, Libri Sibyllini, byly v Římě uchovány jako " Svaté spisy" v chrámu Kapitolu a střežil je k tomu ustavený sbor kněží.

Z kdysi na Kapitolu uchovávaných  pravých sibylských knih, nazývaných Libri fatales, se jich zachovalo jen málo. Název Sibylské výroky má též sbírka věšteb v řečtině, sestavená z části z židovských, zčásti z křesťanských pramenů a textů různých dob. Právě na ně se též odvolali už křesťanští spisovatelé ve druhém století. Pod názvem Oracula Sibyllina byly tyto texty poprvé vydány v německém překladu roku 1852 v Lipsku.